Postřehy z Málagy #06

31.10.2016 Pondělí

Halloween.

Poslední den v měsíci zdobíme obývák pavučinami a svoje obličeje halloweenským make-upem. Je to docela sranda, hlavně když si můžu čmárat po ostatních. A že je tady hodně lidí, kteří přišli bez kostýmu/make-upu.

Jedním z nich je i Matheus. Polák, se kterým už jsem se jednou potkala. Tenkrát mu holky nakecaly, že se vlastně vůbec neznáme... seděla jsem na ulici sama a bez kamarádů a tak mě přizvaly ke stolu. On tomu z nějakýho důvodu věřil (možná vážně vypadám na bezdomovce...?) a teď nechápe, že tady vlastně bydlím a snažím se mu vnutit plastový kelímek místo skleničky (které už stejně došly).

Nakonec to skousne a já trávím druhou půlku večera v křečích smíchu. Přišla totiž Valentina a dohromady se bavíme česko-slovensko-polsky. Nejspíš navzájem rozumíme ani ne polovinu toho, co kdo říká, ale to nevadí. Bavíme se i tak.

3.11.2016 Čtvrtek

Stážisti z Francie.

Začíná listopad a končí prázdniny a dovolené. V práci není moc co dělat a tak se bavíme na úkor minulých stážistů. Francouzi jsou prý nejlepší (vlastně už nikdy nikoho z Francie nevezmou...). Byl tu takový, který jel do města rozdávat naše letáky. To se normálně dělá na segway, protože pak člověk přitehuje pozornost, aniž by někoho sám oslovil. Řečený Francouz nechal na stole helmu, což mu ostatní řekli. Vrátil se pro ní a bez otázek si jí nasadil a odešel. Po půl hodině jede Estefanía do města a vidí ho, jak chodí po ulici pěšky s helmou na hlavě. Ukradli mu segway? Nebo ho rozbil? Ne, on šel prostě pěšky. S helmou na hlavě. A nebylo mu to divné.

4.11.2016 Pátek

Katedrála.

Konečně se dostávám dovnitř katedrály. Je opravdu neobvyklá, unikátní. Stavěli ji asi 260 let a tak jsou různé části postaveny v různých stylech. To ale není to jediné neobvyklé. Ať už měl být styl použitý na klenbách jakýkoli, nikdy jsem neviděla katedrálu, na které by bylo paví peří (nebo co to mělo být).

A slavná sillería uprostřed je také okouzlující. Na první pohled vypadají židle jedna jako druhá, ale to zdaleka nejsou. Každá část je originál, vzory, postavy a výjevy se střídají. Tenhle dřevěný drahokam uprostřed katedrály rozhodně stojí za blízké prozkoumání.

5.11.2016 Sobota

Koncert v přístavu.

Rozhodla jsem se, že mi chybí víc místních... zatím mluvím víc Anglicky než Španělsky, a to chci změnit. A tak konečně zapnu Couchsurfing hangout a potkám... Oscara. Loudáme se městem a pak po přístavu. Je tu celkem hlučno, čím to je? No je tady koncert. V listopady, pod širým nebem, u vody... holky tu tancují v tílkách a kraťasech, vedle někdo přihlíží v zimním kabátu. Zajímavá podívaná. Nejspíš to byla nějaká místní skupina, nepodařilo se mi to zjistit. Napsané to nikde neměli a pauzy mezi písničkami nedělali, aby se jich člověk zeptal...

Což mě přivádí na myšlenku, že pořád nemůžu najít server/web/facebookovou stránku, kde bych se o takovýchhle akcích dozvěděla (stejně jako včera, když jsem na největším náměstí náhodou objevila hodinu jógy, kde cvičilo přes 200 lidí)

6.11.2016 Neděle

Muzeum Pompidou.

Další den v přístavu. Tentokrát si jdu prohlédnout místní nedělní trhy a hlavně místní muzeum moderního umění. Jako každou neděli, vstup je zdarma a tak muzeu dávám šanci, ať už je vevnitř cokoli. A o tom si můžete přečíst tady.