Postřehy z Málagy #12

12.12.2016 Pondělí

Intercambio

Vážně už jsem tu tak dlouho? Dvanáct týdnů? Neuvěřitelné. A víte, kolik znám lidí z Málagy? Přibližně přesně 0. A tak jsem se rozhodla napsat na facebookovou skupinu intercambio (stránka, kde se lidi domlouvají na procvičování jazyků, jednou mluvíte španělsky, podruhé anglicky). Teď tam mám asi 50 zpráv, 40 komentářů a 60 žádostí o přátelství. Trochu šílené... A někde mezi těmi čísly je asi tak 5 holek.

13.12.2016 Úterý

Grafička místo průvodce

Pomalu bych se mohla prohlásit za oficiální grafičku firmy, ne za průvodce. U photoshopu teď trávím mnohem víc času. Kreslím nové mapy, vytvářím firemní PF... Jo a taky si s Estefanií čteme.

Koupila si knížku o lidech, kteří obletěli svět za 20€/den. Prý je to zajímavé, ale já z toho moc nemám. Té novinářské mluvě prostě nerozumím.

14.12.2016 Středa

Intercambio s Vanessou

Pamatujete si těch 5 holek, co mi v pondělí napsaly? Vanessa je jednou z nich. Vlastně první z nich. Scházíme se v Recyclo café, dost zajímavé místo. Patří k půjčovně kol hned vedle, a když sem přijedete na kole, dostanete slevu (místo pro tebe, tati)! Vanessa je superukecaná, takže mě ke slovu moc nepustí... ale určitě se nevidíme naposledy.

16.12.2016 Pátek

Toulavý balíček

Asi po 5 týdnech mi přišel balík od Filipa. Zrovna když už jsem začala pochybovat, jestli přijde. Mimo jiné je v něm i nejnovější Harry Potter. Jsem zvědavá, ale vím, že v neděli se nic v práci neděje, tak si to ty dva dny ještě budu šetřit.

17.12.2016 Sobota

Córdoba

Poprvé cestuju s blablacar, a i když je cesta tam spíš jen bla, je to fajn. O dvě hodiny kratší a 4 eura levnější (zpátky dokonce i víc) než autobus. Akorát je v Córdobě zima jako v morně. Proplétám se místními bílými uličkami, na focení jsou úchvatné.

Až najednou stojím před katedrálou-mešitou. Samozřejmě jdu dovnitř, když už je to to jediné místo, které tu znám. Tedy, znám mešitu z fotek, ale vlastně je mnohem zajímavější. Byla přestavěná tolikrát, že je to až k neuvěření. Nejzajímavější mi přijde část, kde pruhované sloupy mešity přecházejí do křesťanských oblouků kostela. 

Zbytek dne se potuluju po městě, snažím se najít kavárnu, kde si dát něco teplého a přitom narazím na jednu rozlučku se svobodou. Nějakou dobu se jim směju než vyrazím na orientační běh aneb najdi, kde je autobusové nádraží (protože tam mě má vyzvednou další blablacar). Tentokrát je to tedy spíš blablablacar, díky maďarce, která sedí vedle mě. Taky tu byla na stáži v jednou hotelu... no a už je tu pět let. 

Víc o Córdobě řeknou spíš fotky ;).

18.12.2016 Neděle

Harry Potter a prokleté dítě

Pět a půl hodiny. Tak dlouho mi trvalo jí přečíst. V práci jsem od deseti do tři a za celou tu dobu si udělám přestávku jen proto abych si ohřála jídlo. Jinak čtu a čtu... a nebo spíš hltám Harryho. Protože jsem předem vůbec nechtěla vědět, o čem je děj, tak jsem byla superpřekvapená a asi o to víc jsem to žrala. Faaaakt jí doporučuju, i když utekla jako voda. To bude así tím, že je to vlastně jen scénář...