Postřehy z Málagy #09

21.11.2016 Pondělí

Fantastická zvířata a kde je najít.

Domluvit se na něčem dohromady se všemi spolubydlícími je prakticky nemožné. Říct ale, že někam jdu, tak se všichni přidají. Tentokrát je to kino.

Dnešek je plný překvapení ohledně toho, co nikdo nezná. Francouzi nedokážou pochopit, že v Kamenici prostě nežije mnoho černochů (a vlastně to platí pro většinu ČR), a tak mezi nimi nemám kamarády. Já zase nechápu, jaktože neznají sladký popcorn. Všichni tři jsou vykulení z modré polevy, která se ukáže mít mnohem víc barev, když ho slečna nasype do kyblíku. A taky se ukáže, že je kyblík nepřiměřeně velký, a i když z něj ochutnáváme všichni čtyři, na konci filmu mám v ruce ještě polovinu.

Postřehy z Málagy #04

17.10.2016 Pondělí

Co se děje na ulici.

Na Španělsku se mi líbí, že lidé žijí venku. Nikdo nesedí večer doma na gauči u televize, všichni sedí na ulicích v kavárnách a barech. Jenže to není to jediné, co se na ulici odehrává. Když potřebujete nabrousit nůž, odchytnete chlápka s kolem, na kterém má přidělanou brusku. A jak ho najdete? No přeci počkáte, až pojede kolem vašeho domu. Toho si všimnete tak, že na ulici někdo vyřvává. Stejným způsobem si tady můžete koupit Vánoční los. Nebo umělé kytky. A nebo taky plyn.

Postřehy z Málagy #03

11.10. 2016 Úterý

Moje první tour.

Poprvé jsem to já, kdo má turisty provázet a vše jim vysvětlit. Je tu ale háček. Jsou to Francouzi a nemluví ani slovo anglicky nebo španělsky. Rukama nohama se snažíme společně s Estefanií vysvětlit, jak se ovládá segway. Je to dost zvláštní a vtipné, ale Francouzi jsou očividně spokojení (a Estefanía taky), takže dostanu své první 10€ dýško.