Postřehy z Málagy #09

21.11.2016 Pondělí

Fantastická zvířata a kde je najít.

Domluvit se na něčem dohromady se všemi spolubydlícími je prakticky nemožné. Říct ale, že někam jdu, tak se všichni přidají. Tentokrát je to kino.

Dnešek je plný překvapení ohledně toho, co nikdo nezná. Francouzi nedokážou pochopit, že v Kamenici prostě nežije mnoho černochů (a vlastně to platí pro většinu ČR), a tak mezi nimi nemám kamarády. Já zase nechápu, jaktože neznají sladký popcorn. Všichni tři jsou vykulení z modré polevy, která se ukáže mít mnohem víc barev, když ho slečna nasype do kyblíku. A taky se ukáže, že je kyblík nepřiměřeně velký, a i když z něj ochutnáváme všichni čtyři, na konci filmu mám v ruce ještě polovinu.

Postřehy z Málagy #08

16.11.2016 Středa

Novinky z kanceláře.

V zimě nemáme tolik klientů, takže je čas na jiné věci. V posledních dnech objíždím hotely, rozdávám jim letáky, nabízím spolupráci... Budeme mít nový web a nové letáky. A na nový web jsou potřeba nové fotky. Vybíráme fotografa, dohadujeme se o lokacích, o stylu... A taky hledáme vlogery a blogery, které bysme pozvali. Z toho vyplývá jeden celý den sledování videí na youtube. Je to prostě moderní práce.

Postřehy z Málagy #07

7.11.2016 Pondělí

Pracovní oblečení.

Konečně přišlo moje zimní oblečení do práce. Nejsem si ale jistá, jestli je to dobrá zpráva, nebo špatná. Doteď jsem mohla nosit svoje věci, které mi sedí. Teď mám kalhoty velikosti XS, které jsou překvapivě dlouhé (na mě tak akorát) a taky super úzké. Zapnu je jen s největším vypětím sil díky gumě na zadní straně a pak u toho nesmím dýchat, natož si sednout. To se pak guma snaží posunout trochu výš k mému pasu, kde by mi možná i seděla... Jenže na to zase není látka od rozkroku dost dlouhá. Takže to prostě nejde, chodím s rozepnutýma kalhotama.

Postřehy z Málagy #06

31.10.2016 Pondělí

Halloween.

Poslední den v měsíci zdobíme obývák pavučinami a svoje obličeje halloweenským make-upem. Je to docela sranda, hlavně když si můžu čmárat po ostatních. A že je tady hodně lidí, kteří přišli bez kostýmu/make-upu.

Pompidou muzeum

Muzeum Pompidou v Málaze je externí součástí stejnojmenného muzea v Paříži. Nachází se pod zemí a je plné moderních děl... Nejzajímavější na něm je skleněná kostka, taková napodobenina Rubikovy kostky, která k muzeu přitahuje pozornost. A co je nejzajímavější uvnitř?

Postřehy z Málagy #05

24.10.2016 Pondělí.

Zkouška ohněm.

Mám mít svou první dvouhodinovou tour s Estefaniiným doprovodem. Nakonec z ní ale sejde a tak mě doprovází jen na hodinové tour. Jsem z ní nervózní jako blázen, ale nakonec dostanu dýško a od Estefanie pochvalu. Oficiálně jsem důvěryhodným průvodcem.

Postřehy z Málagy #04

17.10.2016 Pondělí

Co se děje na ulici.

Na Španělsku se mi líbí, že lidé žijí venku. Nikdo nesedí večer doma na gauči u televize, všichni sedí na ulicích v kavárnách a barech. Jenže to není to jediné, co se na ulici odehrává. Když potřebujete nabrousit nůž, odchytnete chlápka s kolem, na kterém má přidělanou brusku. A jak ho najdete? No přeci počkáte, až pojede kolem vašeho domu. Toho si všimnete tak, že na ulici někdo vyřvává. Stejným způsobem si tady můžete koupit Vánoční los. Nebo umělé kytky. A nebo taky plyn.

Postřehy z Málagy #03

11.10. 2016 Úterý

Moje první tour.

Poprvé jsem to já, kdo má turisty provázet a vše jim vysvětlit. Je tu ale háček. Jsou to Francouzi a nemluví ani slovo anglicky nebo španělsky. Rukama nohama se snažíme společně s Estefanií vysvětlit, jak se ovládá segway. Je to dost zvláštní a vtipné, ale Francouzi jsou očividně spokojení (a Estefanía taky), takže dostanu své první 10€ dýško.

Postřehy z Málagy #02

3. 10. 3016 Pondělí

Boty.

Najít odpoledne otevřený obchod je kvůli siestě docela oříšek. Když se ale konečně povede, jsem mile překvapená. Výběr sportovních bot ve Španělsku je mnohem zajímavější, než v Čechách. Různé barvy, různé vzory (ne že jsou všechny dámské boty neonově růžové, oranžové nebo černé). Jediná potíž je s velikostí. Skoro všechny dámské boty vyrábějí v největší velikosti 38.5 a to mi zdaleka nestačí. Naštěstí vyrábějí některé až do velikosti 40. Nejdřív jsem se nemohla rozhodnout, které se mi líbí nejvíc... Vyřešil to prodavač. Tak velké měli v obchodě jen jedny.

El Chorro

Jedeme do hor s MSE - organizací, která pořádá výlety pro erasmus studenty. V plánu je turistika, kajaky a jezero. Zní to dost náročně se 2 autobusy lidí, ale představuju si to jako výlety s AEGEE v Oviedu, a tak tomu dávám šanci. Má to být na celý den, takže nejspíš hodně chození.

Postřehy z Málagy #01

28. 10. 2016 středa

Den, kdy odlétám

Na letišti se loučím s Fíjou a... Pak jsem najednou v Bruselu. Let utekl tak rychle, že si ho sotva pamatuju. Zato teď musím zabít asi 4 hodiny před letem do Málagy. Aspoň že tady mají pohodlná lehátka s výhledem na startující letadla a já k tomu můžu ujídat raffaelo, které jsem dostala při loučení v Praze. 

Druhý let z Bruselu do Málagy mě trochu děsí. Stojím v tubusu a najednou k letadlu přijíždí rampa. Házejí na ni příruční kufry, jako by se předháněli, kdo rozbije některý z kufrů jako první. V letadle už totiž není místo. Později v Málaze kufr kontroluju. Vypadá odřeně, ale nerozbitě, takže ho zavírám a raději jdu hledat taxi. Už chci být konečně na místě.